Trist piosenki

Já již přestával věřit - o hrob Mrtvé dávno nestarám se a srdce zkamenělo. S prvním sněhem náhle vrátily se hlasy mých drahých, vesmírní andělé mě žalem spoutali, abych prý nezapomněl. Vločkami posílají zprávy o přísaze, ty se však rozplývají o štěrk a bahno...

Bolest, nesnesitelná bolest, která mě nuti odejít, já se potápim, bojím se... Černá melancholie mi trhá srdce, já strádám, srdce bolí. Cesty raného podzimu pláčou se mnou, chlad mě objímá. Jsem nositelem bolesti, bolesti, bolesti, moje mysl chce jen snít, ne t...

Was ist das?, wenn die Worte, alle, heillos Von Zungen, die kein Walten je gestimmt hat, Im Raume hängen, auf nichts weisend als auf das Starren, Aus leeren Augen, blöden, vom Nachtgeist behexten. Das Lebendige, reines Wehen, niemals erkannt, Wohnend aber...

Popel v urně začít chůze, možná jarní mír. Sérum pro vás, pozemské světlo! Co zbylo, Smrt... 

Popel v urně začne hnit, snad se mi dostane jarní klid. Seru na tebe, pozemský světe! Co zůstalo, Smrt smete... 

I. Gewalt der Welt, die offen liegt, so offen, Dass jedes Ding, indem es ist, ein Schrei ist, Und Licht, das in das Sein es hebt, die Klinge, Die immer es verletzen muss, und töten - Töten ES, das allem all einst war. Die Dinge: Wunden, und die Welt: ihr...

Svítí ti slunce v dlaních? Jsou tak teplé a živé a já po nich toužím moje ruce jsou chladné / a slunce mi spaluje melancholické vědomí našel jsem cestu k euforii ale každé ranní probuzení / zabíjí touhy a já nemám tolik síly doufat tak dlouho tak dlouho probud...

Niterný žal, strhávající světlé zdivo lidskosti, pálí na popel víru v svět a pohřbívá jsoucno. V hořké melancholii pozvedá kalich krve a kropí hroby mrtvých stínů. Život se musí rozplynout do věčného snu, odkud perutě tmavých nočních krizí přinášejí prach...

Spánkem na křídlech shlížím k světu. Ó jak je nízký... Život bolí. Za krev pro osvobození, vzývám, znásilněte tělo i duši, jsem váš... Chci vybarvit svoji temnotu, pomozte, nemám tolik síly. Za krev pro osvobození, vzývám, znásilněte tělo i duši, jsem váš.....

Dir graut Novembernebel in der Seele.. Der Öde trister Stunden gilt dein Bangen, Die dir das Lachen aus den Tagen stehle, Dir dir die Schöne nehme von den Wangen. Du suchst voll Kummer in den Laub-Gewölben, Die längst sich schon in welke Töne färben Nac...

Temnými ulièkami deštné Olomouce, nad horizontem perutì sebevražedných andìlù, ztracen v slzách nebes, ztracen v beznadìji poslední cesty, na konci nás èeka vykoupení, Temnota je mým sluncem! Jen jít za svým sluncem! Skrze pohøebištì mrtvé víly, bøitvou si dr...

Temnota mi slunce zastínila, s láskou se zrodila nenávist. Smrt ve mne o pohřbu snila, Život svĕtel mi už nedá nic. Marnost nad tíhou smyslu bytí, stále jen nic a prázdnota šedého Nesvĕta. Kroky Samoty mé vše vidí, tak jako láska marná spaluje kořeny, jen ta!...

Stojím sám uprostøed ledové pustiny, mráz trhá živoucí obrazy sluneèních paprskù. Kráterový nadpozemský prostor obklopen vìèným vakuem, já, pánem své Samoty, neznám více než sebe. Øezající chladná ozvìna kosmického vìtru šeptá pravdu o své nekoneènosti...

V časech bolestné skleslosti, kdy okamžik je věčností, já prosím o vykoupenï, prosím své sebevražedné anděly o vykoupení... Oni natahují pomocnou ruku k věčnému odchodu, vznešenému, do rozplynutí se v nicotě. Mí drazí sebevražední andělé... Nikdy mě...

Život je bolest trnový labyrint není cesty zpět Ó, mí drazí sebevražední andělé! Já selhávám v životě jedině vy nade mnou stojite já vás neopustím a vy neo pustíte mě, mí drazí sebevražední andělé... Snové prožívání reality, zoufalství z nedostatku lásky bez...

Sametové vody krve, modré slunce, rudá oblaka, kraj z bvĕzdnébo třpytu, na perutich vĕčnosti. Vize nočnich konců v mrysli, zde růže neuvadají, obrazy psledníbo svétla, rozplývám se v momentu nekonečna. 

Zasnìženou stezkou k høbitovu mrtvých stínù, stezkou do mlhového oparu èerné noci. Zde se schází jen stíny a všichni smutní, padlí. Stromy se svou pohøební vùní naøíkají. Kraj bez svìtel, nekonèící temnota pøi žalostných pomnících, bolestné rány jedovat...

Rozorané pole deprese křísí protipóly plačtivých a apatických struktur chorobné truchlivosti / mé v těchto dnech střídavých fází střízlivé vyklepanosti a euforicky ničivého propadu / do roztrhaného nitra utopených vzpomínek v bahně temnoty roztrhaného nitra to...

Glaub nicht, dass du das Dunkel überwunden.. Der Traum wies dir das Schicksal, das dir frommt, Im Bilde, dessen Gegenwart erst kommt, Wenn in dir selbst du deinen Ort gefunden. Was du erblicktest in dem schwarzen Spiegel, War Ziel und Weg in einem: deine...

Bolest, žal, zapomnìní, temnota, snìni, krev, beznadìj, Samota, noc, mìsto, zvony, mlhové pole, nicota, perutì... Pohøeb Svìtel Ve snech nekrvácím Chronický Pocit Prázdnoty Monotonie Tmy