Iva Bittová piosenki

Chuo tao lao Sue tao lao Chaj jon san fen Sue pu tao Padesátá léta Čína Saigon město Ho-Či-Mina Čína léta padesátá Máva máma máva táta 

Slepá tápání tvých dlaní na mých rozechvělých ňadrech pomalé pohyby tvého neohebného jazyka. V mých vzrušených uších. Celá má krása utopená v tvých očích zbavených zřítelnic a smrt v tvém klínu jenž požírá můj mozek... To všechno dělá ze mne divnou sl...

Huljet, huljet, kinderlech kolsman ir sent noch jung, wejl fun friling bis tsum winter is a katsn - schprung 

kdoule rzivé na ubruse, vůni divé, vlasy rusé. čelo vonné, políbení, vůní zvone, srdce chvění. teplo dlaně, vůně vůní, chmýří skráně na výsluní. plod nám daly vosk a vosy. rtů jež pálí, neorosí. tvrdé plody k nakousnutí, hladu hody trpké chuti....

Prostři mi plátnem z babích let Ustel mi sítí z říčních řas Prostři mi plátnem, ustel sítí Požehnej sluncem hodným z nás Prostři mi... Ty kdož jsi dal mým statkům účel Mým skutkům řád, mým krokům směr Mým lodím vítr, ústům dech Mým bokům krajky z pal...

Tak už se stmívá den dohořívá už i ty usínáš tak co nám zbývá... Jít spát to já dobře vím tak trochu spěchám když odestýlám noci té se nebojím vím co mne čeká když usínám oči zralé tváře setmělé do tmy níž někám stékám. Na druhý břeh přebrodím bí...

černá půl, půl bílá, bárka bídy muší. měla z ohně duši už ji vysvítila. neví kdy a komu. třeba na hodiny mezi stíny viny. snad na cestu domů. černá, bílá pěna, osten v dřímot máku. peří. Kde jsi, ptáku? sirka zahozená smrtka po tabáku 

jsem důlek čisté svěží vody a postýlka hvězd stříbrná, napít se plaché laně chodí za horkých nocí z mého dna... a studánka, ta nikdy nelže, protože každá lidská lež v studánce malé utopí se i když je velká jako věž 

Před dveřmi opráším sníh z vlasů. Sníh z paží, z rukávů, sníh z řas. Za dveřmi nechávám svůj promrzlý stín. Když dovnitř vklouzávám, srdce roztávat cítím. Pak vločky vteřin pod tvým pohledem tají. Kdo je kdy spočítá? Na kapky minut v očích tají. Kdo je kdy po...

Sněží zas v zemi neorané zas sněží z Tebe Pane a praská oheň v kamnech a vrána sedá k vráně zas sněží na mne Pane 

sníh padal, plachým k pokoji a mocným k pokoře slétli se vrabci do chvojí a chrastí do dvoře. drobounké vtiskli šlépěje, když na sníh sedali sníh, oblak naděje na mrazu úskalí. tu bylo v sněhu mnoho hvězd a lidská stopa jediná. zářili květy ptačích...